Úvod


                                     Něco z historie oddílu

Zápis v Městské kronice, který byl pořízen podle dochované Kroniky oddílu kopané:

 

     První stránka kroniky kopané ve Štramberku má datum 2. ledna 1932, kdy na Zemský úřad v Brně byla podána žádost o registraci sportovního klubu Sokola kopané Štramberk.  Prvními proponenty klubu byli MUDR František Šíl, Magistr Havel Slovák, Svatopluk Socha a Oldřich Kumorowski.

Na ustavující valné hromadě, která se konala 28.2.1932 v hotelu Kotouč, byl zvolen první výbor ve složení:

Předseda Dr. Šíl, místopředseda MGPH Slovák, členové Svatopluk Socha, Oldřich Kumorowski, Bohuslav Marek, Oldřich Zeman, Josef Vašek, Josef Štěpán, Čeněk Socha, Eduard Wanke, Jaroslav Jelič, Karel Jurák, František Mikulenka, Josef Chalupa a Augustin Hykel.

První přátelský zápas byl sehrán dne 15. května 1932 proti SK Příbor.

Zápas jsme překvapivě vyhráli v poměru 2 : 1. Střelci branek byli David a Schenk.

První vítězné utkání vyhrálo naše mužstvo v sestavě: Čeněk Socha, Jaroslav Jelič, Josef Vašek, Ferdinand Petráš, Alois Sopuch, František Jelič, Otto Schenk, Eduard Wanke, Bohuslav David, Armin Neuman a Oldřich Kumorowski.

Zdá se to neuvěřitelné, ale brzy po zrodu našeho oddílu sehrál SK Štramberk dne 21. srpna 1932 první mezinárodní přátelský zápas s Lidovým klubem Makabi z Polského Těšína s nerozhodným výsledkem 2 : 2.

První mistrovský zápas byl sehrán 28. srpna 1932 na hřišti u Libotína s SK Slavoj Kunčice. K tomuto zápasu se vztahuje zajímavá kuriozita. Slavoj Kunčice neměl tehdy vlastní hřiště a proto navrhl Štramberku, aby se zápas hrál o 4 boby najednou. Přílišné sebevědomí SK Slavoj Kunčice se během zápasu postupně vytrácelo a nakonec zápas skončil vítězstvím SK Štranberk 2 : 1.  Střelci branek byli Eduard Wanke a Oldřich Kumorowski.

     V roce založení našeho oddílu bylo sehráno 32 zápasů, z nichž jsme 16 vyhráli, 11 prohráli a 5 skončilo nerozhodně.

     Během dvou let jsme postoupili do I.B třídy.

     Předválečná éra naší kopané skončila dne 12. září 1938, kdy se konala poslední výborová schůze. Pak nastala nucená přestávka.

 

     Rád bych se aspoň několika větami zmínil o politických a sociálních poměrech, za kterých naše fotbalová činnost vznikla a existovala.

     Klub byl založen v období vrcholící celosvětové krize, která se nevyhnula ani sportovní oblasti. Je nejen zajímavé, ale především poučné pro dnešní mladou generaci připomenout, za jakých okolností se mohla sportovní činnost vyvíjet. Když oddíl požadoval pozemek na fotbalové hřiště, tehdejší starosta obce prohlásil: „Než bych dal pozemek fotbalistům, tak tam raději nasadíme kobzole“.

     Přes veškeré těžkosti se však podařilo hřiště vybudovat. Finanční situace klubu však byla tak nepříznivá, že každým rokem musela být městská rada žádána o prominutí nájemného. Špatné sociální poměry se osobně dotýkaly i samotných hráčů. Kopačky se přidělovaly podle individuálních majetkových poměrů hráčů, většina si je musela kupovat za své vlastní peníze. Byly případy, že část výtěžků z některých zápasů musela být poskytnuta jako podpora v nezaměstnanosti na uhájení skromného živobytí. Tím více si musíme vážit všech, kteří pracovali ve funkcích  i těch, kteří hájili barvy našeho města.

V této době oblékali nejčastěji dres SK Štramberk tito hráči:

Čeněk Socha, Josef Vašek, Jaroslav Jelič, František Jelič, Alois Sopuch, Ferdinand Petráš, Jaroslav Staryšák, Otto Schenk, Armín Neuman, Bohuslav David, Eduard Wanke,  Ferdinand Najvar,  Jaroslav Tížek, Bohuslav Novobilský, Štíp, Karel Jurák, Oldřich Kumorowski, Ludvík Raška, Richard Raška, Alois Kornel, Josef Bár, Antonín Kubíček, Antonín Jan. Čeněk Jeřábek, Jan Wanke, Dlask, Rudolf Jelič, Julius Kocián, Vícha, Eduard Marek, Eduard Chalupa, Vojta a Josef Bednárek.

Během okupace byla veřejná činnost oddílu zakázána, přesto však kopaná ve Štramberku nezanikla. V rámci města se pořádala soutěž osmičlenných družstev. Utkání se hrála na malém hřišti v obecné kamenárce a o titul mistra Štramberka bojovala tato družstva:

     Město, Kanada, Zauličí, Plaňava, Dražné a Kozina.

    

 Veřejná aktivní činnost oddílu byla obnovena po osvobození dne 10. června 1945. Naše mužstvo bylo zařazeno do II. třídy.

V poválečných sestavách čteme jména:

Zdeněk Rýc, Blažej Halamík, Josef Marek, Bohuslav Bayer, Blažej Marek, Antonín Kalvoda, Alfréd Bár, Robert Bár, Ladislav Bár, Josef Kovařík, Hyvnar, Jurek, Petráš, Macháček, Manda, Kelnar, Hruškovský, Janek, Schäfer, Gilar, Prašivka, Žerdík, Šmahlík, Josef Tížek, Jaroslav Tížek, Černý, Lipový, Rýdel, Petráš, Novobilský, Genserek, Jan Plešek, Rudolf Plešek, Karel Marek, Karel Hykel, Jan Tyleček, František Tyleček a další.

Výčtem jmen bych mohl pokračovat ještě dlouho.....

Největšího úspěchu v poválečných letech dosáhl Štramberk v roce 1955, kdy se probojoval do I.B třídy. Po několika úspěšných letech opět sestoupil, až v roce 1964*) se znovu probojoval do I.B třídy, ve které hraje až dosud.

Protože jsem byl vždycky fanouškem a příznivcem štramberské kopané, končím tuto stať s přáním, ať naše kopaná kráčí k dalším úspěchům.

Tolik městský kronikář Oldřich Holub v roce 1973.